kodwerk29
Snad to bude ok, je to přes mobil pac jsem na florbalu.
Alannah Kundrátek (32) žije v Česku zhruba čtyři roky. Společně se svým manželem, hokejovým obráncem Tomášem Kundrátkem, a dvěma syny se sem přistěhovala poté, co její muž získal angažmá u třineckých Ocelářů. „Skrze jazykovou bariéru to pro mě nebylo úplně jednoduché. Čeština je extrémně náročná, “ říká Kanaďanka o svých začátcích pro Sport Magazín, který zkoumal, jak se žije v Česku zahraničním partnerům úspěšných českých sportovců.
Mohla byste popsat místo, z něhož pocházíte?
„Z Alberty, což je jedna z kanadských provincií. Táta byl členem Královské jízdní policie, takže jsme se docela často stěhovali. Proto jsem v dětství bydlela hned na šesti místech. Alberta je opravdu velká a jednotlivá města se od sebe hodně liší. Když jsem byla malá, žili jsme v severní části, kde je spousta hor, lesů a samozřejmě také prérie. Mnohokrát jsem tu viděla i polární záři. Žije tam také velká komunita původních obyvatel. S rodinou jsme několikrát účastnili Pow Wow, což jsou slavnosti, na které se sjíždí příslušníci různých kmenů z celé Ameriky. Mí rodiče aktuálně žijí v městě Medicine Hat, což je naopak jižní část téže provincie se spoustou zemědělské půdy. Jednu věc má ale celá provincie společnou - zažíváme tam daleko chladnější zimy než tady v Čechách.“
Jak jste s manželem seznámili?
„Zhruba před čtrnácti lety v klasické kanadské kavárně, která se jmenovala Tim Hortons. Tomáš tenkrát bydlel v Medicine Hat, kde hrál ve WHL za juniorský tým Medicine Hat Tigers. Pamatuju si, že jsem tehdy do kavárny přišla s tátou. Pracovala v ní totiž moje sestra, kterou jsme chtěli pozdravit. Tomáš tam seděl pro změnu se svým tátou a dávali si kávu. Setkali jsme se pohledem, a jak to dopadlo, už každý ví.“ (smích)
Kanadská manželka Tomáše Kundrátka Alannah žije v Česku čtyři roky...31zobrazit galerii
Slyšela jste někdy předtím, než jste se s manželem seznámila, o České republice?
„Samozřejmě, kanadský školský systém klade velký důraz na výuku historie. Studenti se učí o druhé světové válce a zemích, kterých se dotkla. Českou republiku jsem tedy znala, ale do té doby, než jsem poznala Tomáše, jsem tu bohužel nikdy nebyla.“
Co vás tady nejvíc překvapilo?
„Pamatuju si, že mě ze začátku docela šokovaly české reklamy. V Kanadě máme jiná pravidla o tom, co se v kterou denní dobu může zobrazovat. Česká republika je daleko otevřenější k nahotě a ´sexy´ tématům. Mnohem méně regulované jsou tu i reklamy na alkoholické nápoje. V Kanadě navíc musíte být opravdu hodně politicky korektní a zajistit, aby reklama neurážela žádnou konkrétní skupinu nebo organizaci. Přijde mi, že v Česku se společnosti v tomto ohledu mohou pouštět na daleko tenčí led.“
Alannah Kundrátek
Věk: 32 (16. srpna 1990 v Kanadské provincii Alberta)
Aktuální místo pobytu: Přerov (ČR)
Zajímavosti: Je manželkou hokejového obránce Tomáše Kundrátka, který v současné době hraje za Kometu Brno. Společně mají dva syny Hudsona (7) a Jaggera (5). Studuje dálkově na kanadské univerzitě Athabasca University bakalářský obor psychologie.
Co je podle vás v Česku lepší než v Kanadě?
„Hodně se mi líbí vaše poloha, která je v dojezdové vzdálenosti od velkého množství nejrůznějších míst. A pokud se někam vydáte letadlem, za pár hodin jste najednou úplně někde jinde. To jsem z Kanady neznala a je to naprosto úžasné. Alberta má rozlohu zhruba 660 tisíc kilometrů čtverečních, což je asi osmkrát víc než Česko. Tam můžete autem cestovat klidně dvanáct hodin a pořád budete v jedné provincii. Z Česka se za ten samý čas dostanete na pláž v Chorvatsku. To je opravdu perfektní.“
Co je naopak lepší ve vaší rodné zemi?
„Domov je zkrátka domov. Miluju otevřené silnice, místní přírodu, country hudbu a celkově kanadský způsob života. Když přijedu domů, s tátou rádi chodíme střílet na trap nebo lovit. Co mi ale chybí snad úplně nejvíc, jsou sladkosti. (smích) Mám ráda kyselé želé bonbóny, ale ještě jsem tu nenarazila na takové, které by se vyrovnaly těm kanadským. Taky miluju ledovou tříšť, která doma chutná úplně jinak než tady v Česku. Nesmím zapomenout ani na kanadské okurky – kyselé, křupavé... Na ty nedám dopustit.“
Jací jsou podle vás Češi?
„Obdivuju vaši historii. Opravdu hodně jsem se tady naučila. Češi mi připadají zdvořilí a vstřícní. Moje čeština není dokonalá, ale lidé jsou ke mně laskaví, chápaví a mají se mnou trpělivost. Toho si nesmírně vážím.“
Jaký je podle vás největší rozdíl mezi Čechy a Kanaďany?
„Je toho spousta. Jedna z odlišností je například v tom, jak se lidé zdraví navzájem. Je naprosto normální, že v menších kanadských městech se zeptáte někoho, koho vůbec neznáte: ´Ahoj, jak se máš?´ Pamatuju si, že když jsem byla naposledy doma, zastavila jsem se na benzínové pumpě. Člověk, který tankoval vedle mě, se zničehonic se mnou začal bavit, o tom, jaký jsem měla den. Doma je tohle sousedské chování naprosto normální. Kdybyste se ale na největší rozdíl mezi Čechy a Kanaďany zeptali mého manžela, nejspíš by řekl něco jiného. Že Češi umí udělat dobré pivo.“ (smích)
Vzpomene si ještě na nějaké rozdíly?
„My Kanaďané se neustále někomu za něco omlouváme. Vím, že to dělám taky. Pořád říkám něco jako: Promiň, že obtěžuju, omlouvám se za to, je mi to tak líto... Jsme takhle zkrátka vychovávaní a odmalička to patří do našeho slovníku. Češi mají zase spoustu různých hovorových výrazů. Například ´brečel jako želva´ nebo ´hodinky s vodotryskem´, což v angličtině vůbec nedává smysl. (smích) My Kanaďané také všude používáme náš javorový list. Našli byste ho ve spoustě reklam, v obchodech, na kelímcích od kávy, na samolepkách. Mám pocit, že Češi žádný z národních symbolů takto nevyužívají.“
Co vy a čeština?
„Za tu dobu, co jsme s manželem spolu, hrál hokej v Severní Americe, Lotyšsku, Bratislavě, Rusku, Číně a Švýcarsku. Ať už ale hrál kdekoliv, vždycky jsme jezdili na prázdniny do Česka. I to málo, co jsem se tu během léta naučila, jsem ale pak během hokejové sezony zase rychle zapomněla. Skrze jazykovou bariéru to pro mě v Česku tedy ze začátku nebylo vůbec jednoduché. S rodinou žijeme v Tomášově rodném Přerově, kde není moc lidí, kteří by mluvili anglicky. Čeština je extrémně náročná. Jazyk jsem se naučila převážně při poslouchání druhých. Lidé, kteří mě znají, by asi řekli, že mluvím docela dobře, ale sama vím, že ne vždy úplně gramaticky správně. Češtinu používám denně a snažím se neustále zlepšovat.“
Co říkáte na českou kuchyni?
„Tu miluju! Hned ze začátku, když jsme sem s Tomášem jezdili jen na léto, si mě vzala do parády jeho babička a naučila mě všechny důležité recepty. Bylo to docela vtipné, protože neuměla anglicky a já zase česky. Domlouvali jsme se tedy rukama, nohama, ale i přesto mě toho zvládla spoustu naučit. Docela často dělám guláš, smažený květák, řízek nebo nejrůznější polévky. Při zvláštních příležitostech vařím svíčkovou podle babiččina receptu.“
Jak to chodí u vás doma? Mluvíte s dětmi česky i anglicky?
„Já na kluky mluvím anglicky a Tomáš zase česky. Vzhledem k tomu, že moje čeština není zdaleka dokonalá, snažím se doma česky raději moc nemluvit, abych si některé špatné návyky ještě víc nevštípila. Náš starší syn aktuálně chodí do druhé třídy, takže některé domácí úkoly jsou kvůli jazyku občas docela náročné. Hodiny angličtiny pro nás ale nejsou sebemenší problém.“
Máte tady nějaké přátele?
„Ano, jak jsem říkala, s Tomášem žijeme v jeho rodném Přerově. Už když jsme sem jezdili jen na léto, seznámila jsem se tu s partou kluků z KBC (Kickboxing Club) Přerov. Každé ráno s nimi chodím trénovat a jsou pro mě vlastně už jako rodina. Vzhledem k tomu, že jsme s Tomášem tak dlouho spolu, stala se spousta jeho kamarádů i mými přáteli. Tady v Přerově se bavím i se skupinkou holek, se kterými jsem se seznámila zhruba před pěti lety. Jelikož Tomáš byl tři sezony v Třinci, znám se i s některými hokejovými manželkami. A v Brně, kam před touto sezonou přestoupil, jsem teď poznala další. S většinou mých přátel mluvím česky, ale najdou se i takoví, kteří jsou rádi, že se mnou mají příležitost mluvit v angličtině.“
Komu fandíte v hokeji? Čechům, nebo Kanaďanům?
„Záleží na tom, jestli Tomáš hraje. Pokud je na ledě, pak samozřejmě fandím jeho týmu. Vždycky chci, aby se mu dařilo. Mistrovství světa ve Finsku bylo pro Čechy obrovským úspěchem a přivezli si domů bronz. Díky vítězství nad Američany byla medaile ještě sladší.“
Očima Tomáše Kundrátka: Češtinu ovládá skvěle
„Myslím si, že Alannah se s Českou republikou sžila perfektně, i když ji sem tam pořád dokáže něco překvapit. Asi nejtěžší pro ni bylo naučit se jazyk. Musím ale říct, že za tu dobu, co jsme spolu, udělala velké pokroky a teď už češtinu ovládá úplně skvěle. Vím, že je pro ni hodně těžké být bez rodiny, ale snažíme se ji navštěvovat, jak je to jen možné. Jezdíme nejen my do Kanady, ale i oni k nám. Chápu, že to občas není lehké. Sám jsem si něčím podobným také prošel, když jsem před lety začal hrát hokej v Kanadě. Moc jsem neuměl anglicky a hodně mi chyběla rodina. Proto musím Alannah moc pochválit za to, jak to zvládá a je trpělivá.